Přenos
Rizikový je přímý kontakt s krví, zvratky, stolicí, močí, sekrety, kontaminovanými předměty nebo tělem zemřelého. Běžný přenos vzduchem jako u chřipky nebo covidu-19 není pro ebolu typický.
Obecný přehled ebolavirů, rozdíl mezi virem Ebola a virem Bundibugyo, přenos, příznaky, diagnostika a sekvenování aktuálního ohniska.
Ebola jako onemocnění a ebolaviry jako skupina virů
Ve veřejné komunikaci se říká „ebola“, odborněji ale rozlišujeme onemocnění a konkrétní ebolaviry. Pro současné ohnisko je zásadní určit původce: dostupné vakcíny a registrované monoklonální protilátky byly vyvinuty hlavně pro virus Ebola (EBOV; druh Orthoebolavirus zairense, ve starší literatuře Zaire ebolavirus), zatímco aktuální ohnisko v DRK a Ugandě způsobuje virus Bundibugyo (BDBV).
| Virus / druh | Onemocnění u lidí | Proč je důležitý |
|---|---|---|
| virus Ebola (EBOV) | Onemocnění ebolou způsobené virem Ebola (EVD) | Nejčastější velké epidemie v Africe; pro tento virus existuje licencovaná vakcína Ervebo a registrované protilátky Inmazeb/Ebanga. |
| virus Sudan | Onemocnění způsobené virem Sudan | Způsobuje vážná ohniska, ale zdravotnická protiopatření pro virus Ebola (EBOV) nelze automaticky převzít. |
| virus Bundibugyo (BDBV) | Onemocnění způsobené virem Bundibugyo | Původce aktuálního ohniska 2026; specifická licencovaná vakcína ani cílená léčba zatím nejsou schválené. |
| virus Taï Forest | Onemocnění způsobené virem Taï Forest | Vzácně popsané lidské onemocnění; není hlavním původcem velkých epidemií. |
| virus Reston | Dosud bez prokázaného onemocnění u lidí | Způsoboval onemocnění u nelidských primátů a prasat; pro člověka je významný hlavně jako zoonotický a laboratorní kontext. |
| virus Bombali | Není známo, že by způsoboval nemoc u lidí | Nověji identifikovaný u netopýrů; zatím bez prokázaného lidského onemocnění. |
Zdroje: CDC: Ebola Disease Basics, WHO Ebola disease fact sheet, ICTV Filoviridae profile.
Přenos a klinický obraz
Inkubační doba
Obvykle 2 až 21 dní. Podle WHO a CDC člověk není infekční před nástupem příznaků.
Příznaky
Začátek bývá nespecifický: horečka, zimnice, slabost, bolesti hlavy, svalů a zad. Při těžším průběhu se přidávají zvracení, průjem, bolest břicha, krvácivé projevy, šok a selhávání orgánů.
Virus Bundibugyo v aktuálním ohnisku 2026
Virus Bundibugyo (BDBV) je jednovláknový RNA virus s negativní polaritou z čeledi Filoviridae. Genom má přibližně 18,9 kb a není segmentovaný. Současné ohnisko proto není „nový typ eboly“ ve smyslu neznámého umělého patogenu; jde o známý ebolavirus náležející k druhu Orthoebolavirus bundibugyoense, poprvé popsaný při ohnisku v Ugandě v roce 2007.
První tři téměř kompletní genomy z aktuálního ohniska byly zveřejněny 18. května 2026. Následné aktualizace na virological.org přidaly další sekvence z Bunie, Katwy, Rwampary, Nyankunde a od pacienta léčeného v Německu. Veřejně diskutované analýzy tak pracují s menšími, přesně vymezenými soubory genomů z aktuálního ohniska, zatímco Pathoplexus jako databáze obsahuje širší výpis včetně historických záznamů z let 2007 a 2012. Při ověření 7. září ukazovala agregace Pathoplexus/LAPIS pro označení ohniska Bdbv-2026 celkem 753 verzovaných databázových položek: 731 z DRK, 20 z Ugandy a 2 z Německa, stejně jako v předchozí publikované verzi. Dvě německé položky zveřejněné 23. července sdílejí přístupové číslo PP_0079G2P a liší se verzí; nejde proto o dva nové klinické případy ani o důkaz přenosu v Německu. Tento údaj nelze brát jako počet klinických případů, počet genomů použitých v konkrétní analýze ani jako důkaz mutace měnící přenosnost nebo závažnost.
Mediální zprávy z 6. srpna citovaly šéfa Africa CDC s hypotézou, kterou mají teprve prověřit studie. Samotná přítomnost genetických změn je u RNA viru očekávatelná; pro tvrzení o změně biologických vlastností by bylo nutné doložit konkrétní variantu a její funkční či epidemiologický účinek. Takový veřejný odborný důkaz nebyl při uzávěrce dohledán.
Předběžná fylogenetická analýza podporuje interpretaci nové zoonotické introdukce, nikoli pokračování starší epidemie. Datovaný strom z aktualizace virological.org posouvá odhad společného předka do širokého intervalu přibližně od konce února do konce dubna 2026; nejistota je ale velká, protože dat je zatím málo a vzorkování není rovnoměrné napříč zasaženými oblastmi.
Přijatý recenzovaný rukopis zveřejněný v časopise Nature Medicine 10. srpna popisuje 22 genomů z časných vzorků v DRK a Ugandě. Ve fylogenetické analýze tvořilo 21 vysoce kvalitních genomů klastr odlišný od variant z ohnisek v letech 2007 a 2012. Výsledek podporuje výklad nového mezidruhového přenosu, nikoli znovuobjevení starší varianty. Omezený počet genomů neumožnil autorům spolehlivě určit dobu posledního společného předka a studie nedokládá změnu virulence ani přenosnosti. Jde o nově dohledanou starší publikaci, ne o novou událost ohniska.
Samostatná molekulárně-evoluční reanalýza zveřejněná na virological.org 4. června pracuje s 10 sekvencemi spojenými s aktuálním ohniskem, které byly v databázi Pathoplexus dostupné k 28. květnu. Autoři odhadují společného předka vzorkovaných virů opatrně na začátek až polovinu března 2026, uvádějí 23 jedinečných mutací a většina odhadů reprodukčního čísla vychází nad 1. Zároveň sami zdůrazňují, že jde o předběžný výsledek s výraznou nejistotou kvůli malému počtu sekvencí, krátkému časovému oknu a možnému výběrovému zkreslení.
Nová genomicko-epidemiologická analýza INRB a partnerů zveřejněná 9. července vychází ze souboru 139 genomů z DRK ze vzorků odebraných od 2. května do 23. června v 16 zdravotních zónách. Výchozí soubor zahrnuje 138 genomů z Ituri a jeden ze Severního Kivu; po kontrole kvality pracují jednotlivé fylogenetické analýzy s menšími podmnožinami. Autoři kladou střed odhadu společného předka přibližně do poloviny března, při širším rozmezí zhruba od února do dubna, a odhadují dobu zdvojení na 11,7 dne (95% HPD 6,8–17,5 dne). Opatrný signál možného zpomalení na začátku června má velkou nejistotu. Jde o modelové závěry z dostupného vzorku genomů, nikoli o přímý počet případů nebo přesné datum zoonotické introdukce.
Rozšířená fylodynamická analýza zveřejněná 25. srpna a aktualizovaná 27. srpna vychází z 626 uložených genomů ze vzorků od 2. května do 9. srpna; 625 pochází z Ituri a jeden z Katwy v Severním Kivu. Po vyloučení sekvencí s výraznými editačními signaturami a časových odlehlých hodnot používá hlavní analýza 525 genomů. Střed odhadu společného předka míří na konec února a 95% interval přibližně od poloviny ledna do konce března. Modelem odhadovaná efektivní velikost populace odvozená z genomových dat od března do června rostla a poté se růst zpomalil či stabilizoval; vzorkování po polovině července je však řídké, takže tento signál nelze zaměňovat za trend hlášených případů. Autoři nepopisují dominantní linii ani mutaci s doloženou změnou fitness.
Regionální ředitel WHO pro Afriku Mohamed Yakub Janabi 10. srpna podle agentury AP uvedl, že sekvenování ukazuje na začátek ohniska v únoru a že část raných případů mohla být připsána malárii nebo břišnímu tyfu. Samostatný oficiální přepis tohoto výroku jsme nedohledali. Novější rozšířená analýza klade střed odhadu společného předka na konec února, ale s širokým intervalem nejistoty. Únor je tedy věrohodná retrospektivní možnost, ne přímo pozorované ani přesně prokázané datum začátku ohniska.
Nature Medicine 11. června publikoval krátké odborné sdělení k ugandskému indexovému případu. Jde o nově publikovanou analýzu starší události: pacient cestoval z DRK do Ugandy, byl přijat v soukromé nemocnici v Kampale 11. května a zemřel 14. května. Posmrtný vzorek byl pozitivní na orthoebolavirovou RNA a RT-qPCR potvrdila BDBV; sekvenování dosáhlo 99% pokrytí genomu při hloubce alespoň 100×. Autoři uvádějí, že genom z roku 2026 tvoří odlišnou linii přibližně stejně vzdálenou od variant Butalya 2007–2008 a Isiro 2012.
Diagnosticky je důležité, že negativní test provedený na platformě GeneXpert a zaměřený na virus Ebola (EBOV) nevylučuje virus Bundibugyo. První sdílená laboratorní zpráva popisuje záchyt pomocí širšího filovirového PCR testu a rychlé sekvenování.
WHO 2. července zařadila první molekulární diagnostický test pro virus Bundibugyo do Emergency Use Listing. Toto nouzové zařazení má urychlit dostupnost spolehlivé laboratorní diagnostiky pro časný záchyt případů, klinickou péči, dohled a reakci. Nejde o léčbu, vakcínu ani domácí rychlotest pro veřejnost. WHO zároveň uvádí, že s podporou WHO a Africa CDC se laboratorní kapacita v DRK rozšířila z centrálních laboratoří INRB na síť 10 laboratoří v zasažených provinciích, jejichž hlášená kapacita přesahuje 2 000 testů denně.
Zdroje: virological.org: Initial genomes from May 2026 Bundibugyo Virus Disease Outbreak, virological.org: molecular evolutionary analysis, 4. června 2026, virological.org: genomic epidemiology, 9. července 2026, virological.org: phylodynamics and evolution, 25.–27. srpna 2026, CDC MMWR: modelování možného začátku přenosu, 5. června 2026, AP: výrok regionálního ředitele WHO pro Afriku, 10. srpna 2026, Pathoplexus: Ebola-BDBV, Pathoplexus LAPIS agregace podle ohniska, Pathoplexus LAPIS agregace podle ohniska a země, Pathoplexus LAPIS agregace podle data zveřejnění, ohniska a země, Nature Medicine: Uganda index case, 11. června 2026, WHO temporary recommendations, 22. května 2026, WHO: první diagnostický test pro BDBV v Emergency Use Listing, 2. července 2026.